Claude Hopkins byl jedním z největších reklamních pionýrů, který kdy žil.
Věřil, že „reklama se rovná prodej“ a jakožto prodej by měla být změřitelná a zisky by měly minimálně odpovídat nákladům, které jsou na ni vynaloženy, spíše samozřejmě převyšovat.
jablecná vláknina
Claude také věřil na odkrývání zákulisí, které se za nabídkou skrývalo – tím pádem potenciální zákazník chápal, proč může dostat tak dobrou nabídku a nemusel se bát podvodu. Právě tyto a další principy, které Claude objevil a zdokumentoval, dodnes slouží jako vzor a inspirace pro dnešní reklamní experty. Claudovo principy jsou dodnes platné nehledě na to, jakou formu reklamy používáte – od tištěné formy až po internet. Claude také silně věřil v důležitost dobrého produktu a ke svým kampaním často používal „vzorky zdarma“.
Meloun a dieta
Další jeho inovativní myšlenkou bylo testování a následné zlepšování jednotlivých částí reklamního textu. Místo aby dal dohromady finální podobu reklamního textu a spokojil se s výsledky, Claude napsal vždy 2 verze – jedna od druhé se lišila vždy jen v jedné části – např. v nadpisu. Do obálek s reklamními texty vložil kupony s číselnými kódy, aby mohl rozlišit, která verze bude výnosnější. Vzhledem k tomu, že verze se lišily jen v nadpisu, bylo jasné, v čem se rozdíl skrýval. I když Vám to může připadat jako otřepaná, nudná technika, někdy mu právě toto testování přineslo až 14x lepší výsledek než prvnotní verze, tzn. 14x více objednávek za stejný reklamní rozpočet.
Pocit hladu
Clauda Hopkinse a jeho mimořádných schopností si rychle všimly reklamní agentury. Vystřídal jich během života hned několik - Bissell Carpet Sweeper Company, Swift & Company a Dr. Shoop’s patent medicine company. Ve věku 41 (rok 1907) let byl najat Albertem Laskerem, majitelem reklamní agentury Lord & Thomas s platem 185 000 dolarů ročně, což byl na tehdejší dobu extrémně vysoký plat.
prášky na hubnutí na predpis
Krátce před odchodem do důchodu (rok 1923) vydal knihu „Scientific Advertising“ po několika letech působení u Lord & Thomas coby prezident a předseda představenstva. Zemřel roku 1932.